Potravinová alergie

(překlad: MUDr. Hana Pražáková)

Vysvětlení pojmu

Potravinová alergie. © Lupo / pixelio.de.Mnoho lidí je přesvědčených, že nesnáší některý druh potravin. Často lidé navíc domnělou potravinovou nesnášenlivost zaměňují za pojem potravinová alergie.

Potravinové alergie znamenají v podstatě každý projev potravinové nesnášenlivosti, na kterém se podílí imunitní systém. Na rozdíl od toho existují projevy nesnášenlivosti potravin či potravinových složek, na jejichž vzniku se imunitní systém nepodílí. Tyto projevy jsou označovány jako potravinová intolerance či pseudoalergie.

Definice potravinové alergie zahrnuje tyto aspekty (Niggemann 2008):

  • Obtíže jsou jasné, přesvědčivé a reprodukovatelné.
  • Obtíže je možné vyvolat již i malým množstvím potraviny.
  • Jedná se o imunologickou reakci, která u zdravých lidí po požití dané potraviny neprobíhá.

Toto rozlišení typů potravinové nesnášenlivosti je důležité pro nasazení správné léčby, která také umožní pacientovi konzumovat vhodnou stravu.

Vznik

U klasické potravinové alergie se jedná o alergickou reakci vyvolanou IgE protilátkami. Při prvním kontaktu s alergenem si tělo vytvoří IgE protilátky, dochází tím k tzv. senzibilizaci. Při dalším kontaktu těla s danou potravinou vyvolá imunitní systém (i díky IgE protilátkám) již typickou alergickou reakci.

Vyvolavatelé, příznaky a četnost

Vyvolavatelé potravinové alergie

Potravinovou alergii vyvolává vždy bílkovinná složka dané potraviny. Tuky, sůl či cukr nemohou nikdy alergii vyvolat, neboť neobsahují bílkovinu.

Děti a dospělí reagují na různé potravinové alergeny velmi rozdílně. U dětí jsou nejčastější potravinové alergeny tyto:

  • arašídy
  • kravské mléko
  • oříšky (především lískový oříšek)
  • slepičí vajíčko
  • ryba
  • pšenice
  • škeble a korýši
  • sója
  • celer

U malých dětí je velká pravděpodobnost, že potravinová alergie do jejich nástupu do školy  vymizí. Nejčastěji děti „vyrostou“ z alergie na bílkovinu kravského mléka a na vajíčko, naopak alergie na ořechy a na ryby často přetrvává i do dospělosti.
U větších dětí a dospělých jsou nejčastějšími vyvolavateli potravinové alergeny, které vykazují zkřížené reakce s pylovými alergeny (tzv. pylově asociované potravinové alergie). Bližší informace o tomto tématu naleznete na Allum pod článkem „ Orální alergický syndrom“.

Až 70 % lidí s alergií na vajíčka či na bílkovinu kravského mléka může konzumovat bez obtíží tyto potraviny, pokud se upečou či uvaří (resp. pokud projdou vysokými teplotami). Suché pražení arašídů ale naopak jejich schopnost vyvolat alergii zvyšuje.

U některých lidí se potravinová alergie objeví jen po fyzické námaze či během užívání některých léků. V těchto případech je diagnostika velmi obtížná a stěžejní je správné odebrání anamnézy.

Je popsána též anafylaxe, která má souvislost s požitím potraviny a extrémní fyzickou zátěží („food-dependent exercise-induced anaphylaxis“, FDEIA). Tento závažný a život ohrožující stav nevzniká hned po pozření potraviny, ale až po následné fyzické námaze. Častým vyvolavatelem jsou v tomto případě bílkoviny pšenice („wheat-dependent exercise-induced anaphylaxis“, WDEIA).

Další informace k vyvolavatelům potravinové alergie naleznete také na Allum v článku „Potravinové alergeny“.

Příznaky

Příznaky potravinové alergie jsou rozmanité a mohou postihovat kůži, trávicí trakt, dýchací cesty a i jiné orgány. Také stupeň závažnosti je variabilní: může se jednat jen o pouhé škrábání v krku či až o anafylaktický šok.

Rozlišují se dva typy reakcí: reakce časná, která nastupuje do 2 hodin od požití potraviny, a reakce pozdní, která se objeví až po těchto 2 hodinách. Ale například u atopické dermatitidy se vyskytují oba tyto typy reakcí dohromady .

Potravinová alergie se může projevit takto:

  • kůže: červené skvrny, kopřivka (urtika), svědění, otoky rtů či obličeje (orální alergický syndrom), zhoršení atopické dermatitidy
  • trávicí trakt: svědění či škrábání v dutině ústní (orální alergický syndrom), průjem, nevolnost, zvracení, bolesti břicha, nadýmání, úbytek hmotnosti, celkové neprospívání
  • dýchací trakt a oči: otoky kolem hrtanové záklopky, zúžení průdušek vedoucí k dechové tísni a kašli, otoky sliznice nosu a spojivek
  • méně časté: bolesti hlavy - až charakteru migrény, motorický neklid a horečka
  • Nejprudší reakcí je anafylaktický šok se selháním krevního oběhu. U dětí jsou potraviny nejčastějším vyvolavatelem anafylaxe.

Četnost

Subjektivně se asi 20-45 procent populace domnívá, že trpí potravinovou alergií. Lékařsky diagnostikovaných a jasně potvrzených potravinových alergiků je však mezi dospělými pouze okolo 2-3 %.

U dětí je potravinová alergie častější diagnózou, dle věku je postiženo cca 4-8 % dětí. Během růstu dětí, v souvislosti s dozráváním střeva, zažívacího a imunitního systému, se 20-50 % dětí této alergie zbaví.

Výrazně častěji mají potravinovou alergii děti, které mají atopickou dermatitidu. Až 30-40 % dětí s atopickým ekzémem má i potravinovou alergii.

Diagnostika, léčba, prognóza

Diagnostika potravinových alergií

Diagnostika alergie je v jistém slova smyslu hotová detektivní práce. Je potřeba shromáždit všechny indicie. K těm patří:

  • Pečlivé odebrání anamnézy. Pokud potíže nastávají okamžitě po požití potraviny (například otoky rtů po vypití mléka), je souvislost jasná hned. Pokud ale nastávají obtíže až několik hodin či dnů po požití, není již vůbec tak jednoduché původce vypátrat.
  • Užitečné může být, pokud si pacient vede po 2- 4 týdny deníček, kam zaznamenává veškeré potraviny, které snědl a vypil, a jaké měl obtíže. Zároveň je třeba zaznamenat i jiné zvláštnosti, jako je například užívání  léků či prodělání infektů.
  • Pokud vznikne podezření na konkrétní potravinový alergen, provede se jeden či více alergologických testů. Odebírá se krev na stanovení hladiny specifických IgE protilátek či se provede kožní test (tzv. prick test). Pozor: z krve či z kožních testů může být prokázáno pouze to, zda došlo k senzibilizaci jedince či zda daný člověk má v těle protilátky, které vyvolávají alergii. Neprokáže se ale nijak, zda právě tyto protilátky dané obtíže způsobují. Nejedná se tedy o důkazy alergie, ale jen o příznaky. U tzv. pseudoalergie neexistuje žádné speciální testování z krve či na kůži!
  • U zkřížených neboli tzv. pylově asociovaných potravinových alergií (např. alergie na pyl břízy je asociována s alergií na lískové oříšky, mrkev, jablko a celer) je užitečné pátrat cíleně po individuálním vzoru senzibilizace pacienta. To znamená pátrat například po kombinaci alergenů břízy a lískového oříšku, na které oba je pacient alergický. Tento postup může být velmi užitečný pro správnou léčbu a pomoc pacientovi.
  • Pokud jsou stále indicie mlhavé a přetrvávají  nejasnosti, je třeba provést test s eliminací a následným zatížením danou potravinou (tzv. eliminace a provokace). Eliminace dané potraviny musí přinést vymizení obtíží, stejně jako naopak následné zatížení tou samou potravinou by mělo vést k propuknutí příznaků. Eliminace a provokace jsou nejpřesnější metodou, která vede k diagnostice.Specifická eliminační dieta trvá 4 týdny. Pokud není jasné, který alergen se má vynechat, doporučuje se držet hypoalergenní eliminační dietu. Pseudoalergické reakce na potraviny je možno prokázat také pouze metodou eliminace a provokace.
  • Stanovení imunoglobulinů G (tzv. IgG protilátek) nemá v diagnostice potravinové alergie žádný smysl.

Léčba

Pokud je prokázána potravinová alergie, potom ( a pouze v tomto případě) je nutné se striktně tomuto potravinovému alergenu vyhýbat. Daný jedinec musí svůj jídelníček upravit a přísně dodržovat. Zdrženlivost je v tomto případě jedinou účinnou a prokázanou léčbou.

Potravinová alergie je velmi komplexní onemocnění, proto je nutné, aby každý potravinový alergik byl důkladně vyšetřen, sledován a poučen o svém stravování u zkušených alergologů. Dobrá konzultace je nutná, neboť nesprávné a nevyvážené stravování může vést, obzvláště u dětí, k celkovému neprospívání jedince.

Od listopadu 2007 musí být povinně podle EU na potravinách vyznačeny alergeny, které jsou jejich součástí. Jedná se o 14 nejčastějších potravinových alergenů:

  • raci a výrobky z nich
  • vejce a produkty z vajec
  • ryby a rybí výrobky
  • arašídy a výrobky z arašídů
  • sója a výrobky z ní
  • mléko a mléčné výrobky 
  • mandle a ořechy (pistácie, para ořechy, kešu, oříšky: lískové, vlašské, pekanové, makadamové) a výrobky z nich
  • celer a výrobky z něj
  • hořčice a výrobky z ní
  • sezamová semínka a výrobky z nich
  • oxid siřičitý a siřičitany (koncentrace vyšší než 10mg/kg nebo 10mg/l), vyznačeno jako SO2
  • lupina a z ní získané výrobky
  • obiloviny obsahující lepek (žito, ječmen, pšenice, oves, špalda, kamut či podobné obilniny) a výrobky z nich
  • měkkýši a výrobky z nich

Potravinová alergie. © Lupo / pixelio.de.Pokud se mohou dostat nepozorovaně stopy alergenů do potravin, je na výrobci, aby na svých produktech alergiky na to upozornil. Jasně stanovená formulace není nařízena. Potravinářský průmysl raději opatrně označí své produkty prohlášením typu: “Může obsahovat stopy arašídů.“ nebo „ Vyrobeno v závodě, který zpracovává také ryby.“, aniž by bylo jisté, zda daná potravina vůbec uvedený alergen obsahuje. Pro alergiky toto znamená ještě větší zúžení výběru vhodných potravin.

Nebalené potraviny či  jídla v restauracích nejsou nijak značena. Od konce roku 2014 musí lidé, kteří tyto produkty prodávají, na alergeny upozornit. A to buď popiskou umístěnou  vedle výrobku či ústní informací o složení výrobku (například v restauraci na dotaz).

I přes velkou opatrnost se alergikovi může stát, že sní potravinu s příměsí malého množství skrytého alergenu. Stává se to především u vajec, mléka, oříšků a arašídů. Pak může dojít k nečekané alergické reakci. Pro tyto případy musí být alergici vybaveni tzv. pohotovostním balíčkem s léky, které alergickou reakci potlačí. Pokud jedinec prodělal v minulosti někdy anafylaktickou reakci, je naprosto nezbytné, aby u sebe měl tyto léky stále a věděl on i jeho okolí, jak je použít. Více o anafylaktické reakci se dozvíte v článku „Anafylaktická reakce – urgentní stav v alergologii“.

Stále se diskutuje o využití specifické imunoterapie (tzv. hyposenzibilizace při potravinové alergii) a o orální imunoterapii, která je však zatím ve fázi klinických studií.

Může alergie někdy zcela vymizet?

Více studií dokazuje, že až 80 % všech dětí, které byly alergické na bílkovinu kravského mléka či na vajíčka, do školního věku tuto alergii ztratí. (Bock 1982; Dannaeus 1981; Høst et. al. 1990).  Z tohoto důvodu jsou třeba pravidelné kontroly u lékaře, aby se sledovalo, jestli náhodou již tato potravinová alergie nevymizela a tudíž již není třeba dodržovat přísnou dietu. V dospělosti většinou potravinové alergie nevymizí, obzvláště pokud se jedná o potravinové alergie sdružené s pylovými alergiemi. Zde může pomoci specifická imunoterapie (hyposenzibilizace).

Tento článek...

Stav: 4. Dezember 2015 - 12:47 Uhr

Autor/Autoři:

Obrázky čerpány z: 

© Lupo / pixelio.de.