Alergie na včelí a vosí bodnutí

(překlad: MUDr. Hana Pražáková)

© Marvin Siefke / pixelio.de.Ve střední Evropě  je právě vosa a včela nejčastějším vyvolavatelem alergické reakce na hmyzí jed. Čmeláci, sršni, mravenci či jiné druhy hmyzu  jsou zodpovědné jen za malé množství alergických reakcí.

Alergická reakce na včelí a vosí jed může mít různé příznaky:

  • Otok a zarudnutí v místě bodnutí, pocit pálení.
  • Otok obličeje, svědění, lehkou nevolnost.
  • V nejhorším případě dochází k anafylaktické reakci s dušností, zimnicí a selháním oběhového systému.

Diagnostika alergie na hmyzí jed se provádí pomocí prick testů a z vyšetření krve na specifické IgE protilátky.

Lidé, kteří již jedenkrát prodělali anafylaktickou reakci po vosím či včelím bodnutí, dostanou od lékaře tzv. pohotovostní balíček. Ten obsahuje antihistaminikum, kortikoidy a autoinjektor s adrenalinem. Preventivně v  zamezení vzniku další anafylaktické reakce pomáhá v některých indikovaných případech hyposenzibilizace.

Alergici by neměli venku chodit naboso a měli  by se vyhýbat stravování ve volné přírodě.

Příznaky

Po vosím či včelím bodnutí se dostává hmyzí jed  do lidského těla. U alergiků na hmyzí jed se začne následně uvolňovat histamin a podobné látky, které zprostředkovávají alergickou reakci. Alergické reakce můžeme dělit podle stupně závažnosti:

Lokální reakce: zarudnutí a otok v místě vpichu. Nejedná se o alergickou reakci, nýbrž o normální reakci těla.

Silná lokální reakce: zásadní zarudnutí a otok, které se může rozšířit po celé postižené části těla a dosahuje maxima typicky první den po bodnutí. Příznaky ustoupí během několika dnů až dvou týdnů.

Lehká celková reakce: vyrážka vzdálená od místa bodnutí, otoky obličeje, svědění, lehká nevolnost.

Těžká celková reakce: k výše jmenovaným příznakům se navíc přidává: nevolnost, zvracení, dušnost, oběhový kolaps, zimnice (anafylaktická reakce). Příznaky se objevují několik sekund až minut po bodnutí. Jedná se o život ohrožující stav!!!

Zvýšené riziko rozvoje prudké anafylaktické reakce při alergii na hmyzí bodnutí existuje u osob s chronickými srdečními obtížemi či u astmatiků.

Obecně platí, že lidé, kteří po pobodání hmyzem zaznamenali příznaky celkové alergické reakce, by měli vyhledat alergologa, který rozhodne o adekvátním vyšetření a léčbě.

Vyvolavatelé

Za alergickou reakci jsou v našich končinách zodpovědné alergeny obsažené v jedu hmyzu, u nás se jedná u včel převážně o tyto látky: fosfolipáza A, hyaluronidáza a melitin. Ve vosím jedu je místo melitinu fospolipáza B. Právě proto, že část alergenů je ve vosím jedu shodná s jedem včel, mohou být někteří lidé alergičtí jak na vosí, tak na včelí bodnutí. Alergeny sršňů jsou téměř shodné s alergeny vos.

Ve střední Evropě jsou vyvolavateli nejvážnějších hmyzích alergií hlavně včela medonosná (Apis mellifera) a vosa (Vespula).Vyvolavetelem alergie je právě jejich zmiňovaný jed.

Mezi jedem vos a jedem sršňů mohou být zkřížené reakce. Stejně tak jako mezi jedem včel a čmeláků, přičemž čmelák málokdy člověka bodne. Včela medonosná má chlupaté tělo a hnědý zadeček, tělo vosy je černožluté a hladké.

Složení včelího jedu je všude ve světě stejné, vosí jed se však může na různých kontinentech lišit. V cizích zemích může například docházet ke zkříženým reakcím s jedem mravenců. Hmyzí jed se skládá s rozdílných složek. Některé látky uvolňují přímo histamin a způsobují i u nealergických lidí lokální reakce.Látky bílkovinné povahy jsou zodpovědné za alergické projevy.

Ostatní hmyz, jako například komáři a ovádi, mohou způsobit též silný otok v místě vpichu, který přetrvává zčásti třeba i celý den. Při tom se jedná o toxickou reakci jedu, který působí na každého jedince jinak, zčásti se na vytvoření tohoto otoku podílí i imunologické mechanismy. Rozvoj celkové alergické reakce proti těmto druhům hmyzu je velmi výjimečný.

Četnost

Nejčastěji jsou ohrožení lidé, kteří mají již jiné alergie, nebo u kterých je někdo v rodině alergikem.

Hmyzí bodnutí, převáženě vosí, je například v Německu nejčastějším vyvolavatelem anafylaktické reakce. Přibližně 2,5% německé populace zareaguje přinejmenším lehkou celkovou alergickou reakcí (viz „symptomy“) na bodnutí hmyzem.

V dětském věku prodělá jedno ze sta dětí anafylaktickou reakci po vosím bodnutí.10 až 25% všech dětí je senzibilizováno. Ve srovnání s alergií na pyly a domácí prachové roztoče jsou alergie na hmyzí jed málo četné, ale přesto je rozhodně nesmíme podceňovat.

Diagnóza

Ke správnému stanovení diagnózy je nutné umět od sebe rozlišit jednotlivé druhy hmyzu:

  včela
včela
vosa
vosa
útočné chování  spíše přátelské, reagují agresivně jen  brzy agresivní

Alergické testy na prokázání alergie na hmyzí bodutí by měly být provedené jen, pokud se po bodnutí rozvine celková alergická reakce. Pečlivý alergický test nemá jinak smysl provádět, neboť mnoho lidí je senzibilizováno, ale nereaguje alergicky. Pozitivní výsledek testu by tak mohl vést jen ke zbytečnému zneklidnění jedince.

Prick testy

Pokud došlo k anafylaktické reakci, měly by být nejdříve po dvou až třech týdnu po bodnutí provedeny alergické testy s daným typem hmyzího alergenu. Obvykle doporučí lékař provedení prick testů. Při těchto testech se nanáší na kůži různě naředěné množství jedu hmyzu, a následně se malými lanžetkami vpraví do kůže (z angličtiny: to prick: probodnout, propíchnout). Podle vzniku a velikosti pupínků v místě testování na  kůži se poté hodnotí alergická reakce těla. Pokud je první test negativní, měl by se po čtyřech až šesti týdnech zopakovat.

Prick testy s jedem včel a vos by měl provádět jen zkušený alergolog, který umí odborně zasáhnout, pokud dojde při testu k možné celkové alergické reakci. Pokud se jednalo o život ohrožující  reakci, může být vhodné provádět testy za krátkodobé hospitalizace.

Určení specifických protilátek IgE v krvi

Lékař též může navíc vyšetřit i přítomnost specifických protilátek (IgE) v krvi pacienta.Toto vyšetření má tu výhodu, že (odhlédneme-li od odběru krve) nepředstavuje pro pacienta žádné riziko.

Tento test je však méně citlivý nežli prick testy. K jistějšímu výsledku je vhodné tento odběr provést až po třech týdnech po pobodání hmyzem. Většinou následuje druhý krevní odběr  po dvou až čtyřech týdnech po první krevní zkoušce. Diagnostické metody se používají, jen pokud přichází v úvahu hyposenzibilizace.

Provokační test nativním hmyzem

V ojedinělých případech je možno provést test přímo vosím či včelím bodnutím, aby se zjistilo, zda-li podávaná dávka při hyposenzibilizaci pacienta stačí k jeho ochraně. Toto se provádí však jen opravdu výjimečně a tento test mohou provádět opravdu pouze zkušení alergologové.

Terapie

Po hmyzím bodnutí je nutné co nejdříve odstranit žihadlo, pokud zůstalo v kůži. Nejlepší je vyškrábnout ho pomocí nehtu. Tím se většinou zabrání, aby se celý váček s jedem vylil do kůže..

Lokální reakce

V případě, že na kůži vznikne „pouze“ silný otok, pomůže přiložit studený obklad. Antihistaminika pomohou též. Kromě toho může lékař předepsat i kortikoidovou mast, která zmírňuje lokální  reakci.

Při bodnutí do ústní dutiny je nutné ihned začít chladit místo cucáním kostek  ledu, aby se zabránilo otoku dýchacích cest. V tomto případě je vhodné rychle konzultovat situaci s lékařem.

Těžká celková alergická reakce, anafylaktický šok

První pomoc

Pokud reaguje pacient celkovými příznaky, musí se ihned zavolat rychlá záchranná služba. Pro další eventuální případ anafylaktické reakce je pacient od lékaře vybaven pohotovostním balíčkem. Ten obsahuje:

  • autoinjektor s adrenalinem,
  • kortikoidy,
  • antihistaminikum,
  • u astmatiků navíc rychle působící sprej k rozšíření průdušek.

Kortikoid a antihistaminikum by se měly v předepsané dávce vzít ihned po bodnutí hmyzem, autoinjektor (např. Epipen ® či Anapen®) se má použít při rozvoji prvních celkových příznaků.

Pro další péči o pacienta má být přivolán lékař záchranné služby.

Další informace k první pomoci při anafylaktickém šoku naleznete zde.

Pohotovostní balíček musí nosit pacient stále u sebe. O použití léků v něm obsažených by mělo být poučeno blízké okolí pacienta, u dětí i vychovavatelé a učitelé.

Specifická imunoterapie - hyposenzibilizace

Pacienti, kteří prodělali anafylaktickou reakci po hmyzím bodnutí, musí podstoupit specifickou imunoterapii.Totéž platí i pro lidi, kteří se včelami či vosami přicházejí často do styku (například včelaři) a na bodnutí zareagovali „pouze“ nevolností.

Specifická imunoterapie včelím či vosím jedem není zcela bez rizika a nelze jí tudíž provádět jen tak lehkomyslně. Provádí se buď za hospitalizace  během letních měsíců, a to dvěma až pěti rychlými či ultra-rychlými hyposenzibilizacemi. Nebo se může začít na podzim ambulantně, a poté i takto ambulantně pokračovat. Takto se dosáhne rychlé udržovací dávky, kterou je třeba posilovat nadále během tří (event. pěti) let. Během udržovací fáze jsou pacienti do jisté míry chráněni  před další anafylaktickou reakcí. I přesto je však nutností, aby s sebou stále nosili pohotovostní balíček.

Obecná doporučení

Je téměř nemožné se na 100% vyhnout bodnutí hmyzem. Existují však některá opatření, která pomohou udržet vosy a včely v bezpečné vzdálenosti od člověka:

  • nekonzumovat sladké nápoje a jídla venku. Nepít přímo z láhví, neboť tam se vosy i včely rády schovávají a člověk si jich snadno nevšimne.
  • Nechodit ve volné přírodě naboso.
  • Nesnažit se hmyz zabít, udeřit či odhánět, neboť to ho jen vyprovokuje k útoku. Nejlépe je zůstat v klidu, i když to zrovna není jednoduché.
  • Odpadky a padané ovoce vábí vosy i včely, proto by k nim neměly mít možnost přístupu.
  • Též není vhodné používání sladkých parfémů, neboť ty jsou rovněž pro tento hmyz lákadlem.
  • Mříže proti hmyzu  v oknech zabraňují, aby se včely a vosy dostaly do obytných prostor.

Tento článek...

Stav: 6. Februar 2014 - 11:28 Uhr

Autor/Autoři:

Obrázky čerpány z: 

© Marvin Siefke / pixelio.de.